Mýdlo je výsledkem tzv.
saponifikační reakce kyselin na jedné straně a
zásad na druhé. Při výrobě mýdla se používají
nejčastěji živočišné a rostlinné tuky a oleje
jakožto kyseliny a hydroxid sodný (NaOH) jako
zásada. Hydroxid sodný je nebezpečná žiravina,
která umí velmi rychle rozleptat pokožku,
případně napáchat velké škody na zdraví
vdechnutím výparů. Přesto, při dodržení správného
postupu při výrobě a znalostí chemických reakcí
výrobního procesu, vznikne, jako výsledný
produkt, přírodní mýdlo, které obsahuje minimum
volných alkálií.
Průmyslová výroba
mýdla
Při průmyslové výrobě mýdla se nejčastěji používá
právě lůj, smíchaný s kokosovým, nebo palmovým
olejem. Taková mýdla jsou potom jemnější (více
rozpustná), a mají dobrou pěnivost. Nicméně
průmyslová mýdla obsahují chemické a syntetické
látky, na které má řada lidí alergické reakce. Proto
je nákup takového mýdla pro mnohé z nás problém.
Toaletní mýdla jsou obvykle pečlivě sledována na
obsah volných alkálií, aby se zabránilo podráždění a
vysychání pokožky. Přebytek tuků však také není
vhodný, protože takové "přetučnělé "mýdlo se rychle
kazí resp. žlukne. U průmyslově vyráběných mýdel je
navíc odstraňován glycerin, který má skvělý účinek
na citlivou pleť, kterou velmi dobře zvláčňuje. Do
mýdlové hmoty se dále přidávají různé parfémy a
chemická barviva a konzervanty.
Kromě živočišného loje existuje mnoho dalších tuků a
olejů, které mohou být ekonomicky použitelné pro
výrobu mýdla s různým stupněm kvality. Čím je
kvalita použitých tuků nižší, tím je samozřejmě i
kvalita mýdla horší, což se projeví barvou (obvyklé
žluté nebo hnědé), ale i nežádoucím zápachem
.
Příkladem takových, netradičních olejů a tuků jsou:
kalafuny, tuky vyrobené z kůže, kosti a pod.
Nižší třídy mýdel jsou používány na praní, různé
čistící prostředky nebo průmyslové mýdla. Výroba
mýdel probíhá na výrobních linkách, kde se používá
polotovar, tedy již hotové tzv. mýdlové vločky,
které se drtí a melou. Potom se barví a aromatizují,
aby byly protlačeny do úzkých nekonečných tyčí,
které jsou krájeny a pod lisem raženy do konečné
podoby výrobku. Takové stroje chrlí tisíce ražených
mýdel za minutu.
Přírodní mýdla
Mýdla, která se dnes opět začala vyrábět v menších sériích, v
tzv. mydlárnách, či manufakturách, jsou velmi vhodná
právě pro citlivou pleť. Jejich výroba se povětšinou
děje ručně a používají se jen rostlinné oleje a
tuky. Pro většinu manufaktur je základní "násadou"
olej palmový, kokosový a olivový. V menší míře i
množství se používají dražší oleje, tuky
a tzv.
másla. Zde můžeme jmenovat olej mandlový, avokádový,
meruňkový babassu, kaštanový, bodlákový..., másla
shea, mango, avokádo atd. Všechny tyto oleje a másla
mají na naši pleť různý, povětšinou vynikající vliv,
ale svým složením jsou mnohé blízké a nahraditelné
podobně kvalitními základními oleji a tuky /palmový,
kokosový a olivový/. Mezi oleji zvláště vyniká
olivový olej, který má tak skvělé účinky na naší
pleť a cenově je pro výrobu mýdla dostupný. Světově
známé tzv. "Kastilské mýdlo" se vyrábí jen z
olivového oleje. Do přírodních mýdel výrobci
přidávají bylinky, ovoce, éterické oleje a přírodní
antioxidanty či konzervanty.
Volba
mezi mýdlem průmyslovým a přírodním se jeví
tedy jednoznačná a jasná, ale jako ve všem, i zde
není řešení černobílé. Svou roli hraje i
několikanásobně vyšší cena ručně vyráběných mýdel.
Pro každodenní běžnou hygiénu rukou je proto
průmyslově vyráběné mýdlo dostatečné.
Z jiného úhlu je potřeba se dívat na pleť citlivou,
alergickou, případně z dermatologickým či jiným
defektem poškozenou. Samotnou kapitolou je
samozřejmě dětská pokožka. Pro tyto případy je
přírodní mýdlo nenahraditelným pomocníkem. A
samozřejmě pro všechny z nás, kteří chtějí své pleti
dopřát to nejlepší ošetření citlivým, jemným mýdlem
plným zvláčňujícího glycerínu povzbuzujících
aromatických olejů a bylin.
.