1. Teoretická příprava                                                                                                  

Než se dáme do samotného vaření mýdla, ujistíme se, že skutečně zvládáme teoretické znalosti výroby mýdla. Usnadní to samotné praktické pokusy a ochrání před omyly a zklamáním z hromady nekvalitního mýdla.     

 2. Ochranné pomůcky                                                                                                   

Při práci s hydroxidem sodným potřebujeme ochranné brýle, nebo plexisklový štít, gumovou zástěru a gumové rukavice. Oblečeme si pracovní oblečení, pro případ, že se oděv při práci potřísní louhem, protože takové zasažené místo i při okamžitém použití většího množství vody, bude jevit známky poškození. Pro svou ochranu je  potřebné použít oblečení s dlouhým rukávem a kalhoty s dlouhými nohavicemi. Boty mají být pevné a nejlépe gumové.                                   

3. Nádobí a náčiní                        

Protože je louh velmi žíravý, použijeme nerezové hrnce, lžíce a míchače. Vhodné je i sklo, ale vyhneme se určitě dřevu / vařechy/ a nejlépe i plastu, gumě, případně jiným hmotám, které by mohly žíravému louhu podlehnout.                                                                                          

4. Výběr olejů a tuků

Předpokladem zvládnutí této kapitoly je teoretická znalost a příprava. Musíme vědět jaké mýdlo chceme vyrobit. K tomu nám pomůže znalost vlastností olejů a tuků.

Budeme vycházet ze základního trojúhelníku. který se používá v mydlářské praxi. Olivový olej má skvělé účinky pro naší pleť. Kokosový tuk je základním kamenem každé receptury, protože vytváří bohatou pěnu a v přiměřeném množství má výborný vliv na pokožku. Palmový tuk je svým způsobem náhradou živočišného tuku a přispívá k pevnosti mýdla.

Další nepřeberné množství olejů je samozřejmě výzvou pro nejrůznější experimenty a pokusy, jak konečný výrobek udělat ještě dokonalejší a originálnější.

5. Výběr vody

Voda, kterou se rozhodneme použít, by neměla být tvrdá. Její použití by zhoršilo kvalitu zmýdelňovací reakce a mýdlo by mohlo být i zakalené. Proto v naší mydlárně provádíme chemickou analýzu vody a v případě potřeb vysoké kvality mýdla, použijeme vodu destilovanou. Voda je důležitým nosičem hydroxidu sodného a zajišťuje transport molekul louhu k olejům. Proto je množství vody a jeho kvalita důležitou součástí výsledného výrobku.            

6. Příprava roztoku hydroxidu sodného

Práci s louhem /NaOH/, jak jsme již psali, není radno podceňovat. Je nebezpečný a jeho neopatrnou manipulaci můžeme napáchat značné škody nejen materiální, ale hlavně si poškodit zdraví. Proto pro manipulaci s ním existují velmi přísná pravidla.

Pro správné určení množství louhu k výrobě mýdla, existují tzv. saponifikační tabulky, které nám přesně určí,jaké množství hydroxidu sodného je potřeba k zmýdelnění olejů.

Hydroxid sodný lze koupit v několika formách, ať už jde o hotový roztok, nebo tuhý v peckách, či ještě v jemnější úpravě. Prodejem se zabývají specializované velkoobchody s chemickými materiály, ale lze koupit i v maloobchodě. Hydroxid sodný je nutné skladovat v uzavřených nádobách, nejen z bezpečnostních důvodů, ale i jako prevence proti zvlhnutí.        

Nejprve si tedy oblečeme vhodný oděv, dáme gumovou zástěru, nasadíme brýle, či plexisklový kryt a navlečeme gumové rukavice. Při práci používáme odsávače par, protože při rozpouštění louhu ve vodě vzniká kromě výrazného tepla také nebezpečné výpary, které nám při vdechnutí můžou způsobit značné zdravotní potíže.      

Připravíme si nerezový hrnec, váhu, nerezovou odměrku a nerezový hnětač na míchání. Do hrnce odvážíme podle receptury přesné množství vody / voda by neměla být tvrdá a proto se často používá voda destilovaná/. Opatrně nabereme sypký louh a navážíme, opět ve vhodné nádobě, vypočítané množství. Louh vsypeme do vody a mícháme do úplného rozpuštění. Přitom dbáme opatrnosti, abychom se louhem nepotřísnili a výparu se nenadýchali.

Při chemické reakci vzniká velké množství tepla, proto roztok může mít teplotu okolo 70 i 80 st. C. Roztok hydroxidu sodného proto odstavíme a necháme vychladnout na cca 30 st. C.

7.Příprava olejů a tuků 

Příprava olejové "násady" není nijak technicky složitá. Přesto skrývá ono velké tajemství úspěchu ve správném promyšlení receptury přírodního mýdla.

Podle receptury si navážíme oleje a tuky do nerezového hrnce a mírně zahřejeme tak, aby se rozpustily. Dobře směs rozmícháme a necháme odstát na teplotu cca 30 st. C.

8. Zmýdelnění směsi olejů a tuků /saponifikace/ 

Pokud jsme dosud neudělali žádnou chybu ve výpočtech a vážení, měl by samotný proces výroby mýdla proběhnout bez problémů. Ověříme si teplotou roztoku louhu a kyselin /olejů/ a pokud se pohybují okolo 27 až 30 st. C, započneme pomalu lít roztok louhu do olejů. Okamžitě započne zmýdelňování olejů což vidíme změnou struktury a barvy hmoty.

Rodící se mýdlovou hmotu  musíme pravidelně a přiměřeně pomalu míchat. Mýdlová hmota nám nesmí šplouchat, ale mícháme do všech stran tak, aby se louh dostal rovnoměrně a postupně ke každé molekule oleje.

Po 15 až 20 minutách /vyjímečně to může být déle/ je mýdlová hmota hotova. Měla by mít kašovitou konzistenci a po míchadle by měla zůstávat stopa na povrchu mýdla.                     V této fázi je důležité jaký zbytek louhu v mýdle zůstal. Nejedná se o špatně promíchané mýdlo, tedy technologickou vadu, ale o cílené a řízené množství louhu, které v mýdle zůstává i po vyzrání mýdla a brání mýdlo před žluknutím. Množství tohoto louhu však nemá překročit hodnotu 0,7 %  NaOH. Tuto hodnotu zjišťujeme speciální laboratorní metodou.

Někdy se používá v mýdlové hmotě přebytek olejů. Mýdlo je pak takzvaně "přetučnělé" a zbytkový louh se tedy v mýdle nevyskytuje. Takové mýdlo bez použití  konzervantů je však náchylné ke žluknutí.

9. Barva a parfém

Mýdlovou hmotu teď musíme rychle nabarvit a naparfémovat, aby nám neztuhla v hrnci. Zvláště při parfemování hrozí nečekaná i bouřlivá reakce mýdla a celá várka nám může v hrnci najednou ztuhnout. Proto je dobré nejdříve na malém vzorku vyzkoušet reakci hmoty a teprve potom se pustit do celé várky. 

Pro barvení mýdla lze použít celou řadu barviv ať už profesionálních, nebo přírodních. Zde se žádné výrazné reakce nemusíme obávat, tak jako u parfému. Aby mýdlo podle naších představ vonělo, musíme vyhledat specializované společnosti, které tyto parfémy a vonné silice nabízejí.

10. Formy na mýdlo  

Forem na mýdlo existuje celá řada. Používají se formy na mýdlo dřevěné, plastové, silikónové, skleněné atd...          Zde se  meze fantazii opravdu žádné nekladou a jedinou podmínkou snad je, že by se mělo hotové mýdlo dát z formy snadno vyklopit, či vytáhnout.

.Mýdlo se do připravené formy nalije a nechá odstát přibližně jeden den. Někdy je mýdlo hotové, tedy tvrdé již po 12 hodinách, ale zpravidla to trvá 24 hodin. kdy lze mýdlo vyklopit a dát sušít.

11. Sušení mýdla

Mýdlo sušíme na větraném místě, ale ne v průvanu. Doba sušení je různá a pohybuje se od jednoho do čtyř týdnů. Potom je mýdlo hotové.